V minulosti byl plat zemědělců v Číně často závislý na přírodních podmínkách, jako je úroda a počasí. Zemědělci pracovali na půdě, která byla často nedostačující, a jejich příjmy byly neustále ohroženy suchy, povodněmi a jinými přírodními katastrofami. Tato nestabilita vedla k tomu, že zemědělci často žili v chudobě a jejich životní podmínky byly velmi obtížné.
S příchodem dynastie Tang (618–907) se situace začala měnit. Vládci zaváděli reformy, které měly zlepšit život zemědělců. Byly zavedeny systémy, které umožňovaly zemědělcům prodávat své produkty na trhu, což jim umožnilo získat větší příjmy. Navíc byly zaváděny systémy, které chránily zemědělce před nadměrnou daní a zneužíváním ze strany vládců.